Realitní magnátka Truong My Lan prostřednictvím desítek zástupců tajně ovládala banku Saigon Commercial Bank. Prostřednictvím sítě fiktivních společností si brala z banky po dobu více než 10 let úvěry a hotovost. Podle soudu způsobila škodu v celkové výši asi 299 miliard korun.
V dubnu jí prvoinstanční soud vyměřil trest smrti za zpronevěru, úplatkářství a porušení bankovních pravidel. Proti rozsudku se odvolala. Její právníci se snažili poukázat na několik polehčujících okolností. Tvrdí, že přiznala vinu, projevila lítost a část částky splatila. "Cítím lítost kvůli plýtvání národními zdroji,"řekla před soudem Lan.
Přesto soud v jihovietnamském Ho Či Minově Městě její odvolání zamítl. Podle něj její prohřešky negativně ovlivnily bankovnictví, způsobily veřejný chaos a podkopaly důvěru potenciálních investorů ze zahraničí.
[chooze:article;value:584283]
Osmašedesátiletá žena teď bojuje o život. Vietnamské zákony totiž stanovují, že pokud dokáže splatit 75 procent toho, co ukradla, bude jí trest změněn na doživotí. "Celková hodnota jejího majetku ve skutečnosti převyšuje požadovanou výši náhrady. Prodej aktiv ale vyžaduje čas a úsilí, protože jde hlavně o nemovitosti. Truong My Lan doufá, že jí soud vytvoří co nejpříznivější podmínky, aby mohla pokračovat ve vyplácení odškodnění," uvedl její právník.
Vietnam požaduje trest smrti za státní tajemství. Vláda nezveřejňuje, kolik lidí čeká v celách smrti, ačkoli skupiny na ochranu lidských práv tvrdí, že jich je více než tisíc. Vietnam by tím patřil mezi státy s největším počtem poprav na světě.
Trest smrti nadále uplatňuje mnoho dalších asijských zemí, jako například Čína, Singapur, Indonésie nebo Thajsko.