Největší pozornost na sebe strhla takzvaná flexibilní novela zákoníku práce, zákonodárci ji však pravděpodobně nestihnou do 1. ledna 2025 schválit. Ta měla zkrátit výpovědní dobu, sloučení výpovědních důvodů, prodloužení zkušební doby nebo možnost přivýdělku pro děti od 14 let.
Jednou ze zásadních novinek je valorizace minimální mzdy. Ta se bude od příštího roku automaticky odvíjet od průměrné hrubé mzdy, přičemž do roku 2029 by měla dosáhnout 47 % průměrné mzdy. V příštím roce se má zvýšit na 20 800 korun, což bude odpovídat 42,2 % průměrné mzdy. "Zaměstnanci získají jistotu, že vývoj minimální mzdy bude systematický a nebude záviset na politickém rozhodování," uvedl advokát Michael Mráček z právní firmy Dentos.
[chooze:article;value:551262]
Novela ale ruší zaručenou mzdu v soukromé sféře, které stanovovala minimální odměnu dle náročnosti a odpovědnosti práce. "Zrušení zaručené mzdy zjednoduší systém odměňování a zaměstnavatelům umožní větší flexibilitu při stanovování výše odměny," okomentoval Mráček s tím, že na druhou stranu může dojít k menší ochraně zaměstnanců. "Nyní budou muset spoléhat na individuální či kolektivní vyjednávání," upozornil.
Zaručenou mzdu ve státní a veřejné sféře nahradí systém zaručeného platu, který rozdělí platy do čtyř úrovní. Nejnižší bude odpovídat minimální mzdě, zatímco nejvyšší bude odpovídat 1,6násobku této částky. "Zaměstnanci získají větší jistotu a možnost předvídat své příjmy, což může zvýšit stabilitu v tomto odvětví," zhodnotil Mráček.
Novelizace zákoníku práce klade na firmy i zaměstnance nové nároky. "Firmy by měly přehodnotit své mzdové politiky, aby zůstaly konkurenceschopné nejen v oblasti odměňování, ale i pracovních podmínek," uzavřel Mráček.
Novelu zákoníku práce rozebral v srpu ve vysílání TN Live advokát Vladimir Churcev: